IVOVO POETICKÉ RÁNO
1
Vylezu z peřinky,
krásný je den,
posnídám sušenky,
vyrazím ven.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 2
S nažhaveným modemem
každé ráno na chatu,
stal se ze mne závislák,
prokecal jsem výplatu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 3
Když se vzbudím raníčko,
během dvou tří vteřin
jukne na mne sluníčko,
vykopne mne z peřin.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 4
Ač se ráno na X-chatu
zjevím tiše jako duch,
hned jdou po mně Ibi s Barčou,
asi pro ně nejsem vzduch.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 5
To je ráno – když náš kohout
kokrhá na smetišti!
A co žena? Ta mne budí
na manželském letišti.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 6
Kytky kvetou, ptáci pějí,
důchodci se blahem chvějí.
Že dnes místo X-chatu
poběží pro výplatu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 7
Ráno cestou do práce
kosi venku pěli,
nebylo to z legrace,
nažrat jenom chtěli.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 8
Zas je ráno, krásný den,
pod okny tu pějí ptáci,
a já dobře naladěn,
do keyboardu buším v práci…
IVOVO POETICKÉ RÁNO 9
Milí lidé na chatu,
Barča, Ibi, Jaru,…
Kdepak máme IvoRka?
Zasekl se v baru.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 10
Po čtvrteční snídani
věnuji se spádům,
nesu srdce na dlani
všem svým kamarádům.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 11
Když si hraji na starého
v důchodcovském domě,
hned mě berou záda, klouby,
brzy bude po mně.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 12
Záda bolí, klouby vržou,
už se vezu z kopce,
až to se mnou jednou sekne,
budu chatit v hrobce.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 13
Když utíkám k počítači
závodníci blednou,
moc chci mluvit na X-chatu
s Michaelou sedmou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 14
Je časné ráno, druhý máj,
řidičův zval do busu hlas,
kdybych ho neposlech’, dostal bych
"áčko“"
nepřišel bych do práce včas.
IVOVO REALISTICKY POETICKÉ RÁNO 15
Cestičko sídlištní, asfaltem ložená,
od kraje ke kraji také psím trusem,
po ní jsem chodíval já i má Blažena,
když jsem si nechtě šláp’ zařval
jsem hnusem.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 16
Do lednice zírám,
v žaludku mi kručí,
hlad, to nepopírám
vařit mne naučí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 17
Zatím, co jsem žehlil kupu
vypraného prádla,
moje žena na kanapi
u Dallasu zvadla.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 18
Satiru ostrou jako břitva
píši teď perem plamenným,
až si ji odsedím ve vězení
stanu se mužem váženým.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 19
V hospodě na srazu
s DD jsem byl,
přišel jsem k úrazu,
moc jsem tam pil.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 20
Ranní ptáče dál doskáče,
přísloví nám praví,
zkus si taky někdy přivstat,
jsi-li ovšem zdravý.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 21
Každé ráno na X-ku
jako malé dítě
s bábovičkou na písku
vždycky pobaví tě.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 22
Máj – měsíc lásky,
šeříky voní,
chtěl bych je otrhat
jen a jen pro ni.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 23
Ulicí temnou
s veršem jdu na rtech,
barevným sprejem
stříkám ho po zdech.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 24
Lásky hry vášnivé
dějí se v máji,
holka je gravidní,
všechno je v háji.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 25
S ocasem a maskou čerta
na maškarním bále,
sbalil jsem tam ženu šéfa,
rvačka je na sále.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 26
S perverzními představami
do nočního klubu
šel jsem si to všechno zkusit,
dostal jsem přes hubu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 27
S milenkou na mezi,
vášnivá chvíle,
při tom mi rozsedla
zadečkem brýle.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 28
Milování na Petříně
Mařenky a Pepíka,
ocitl se v jejím klíně
za potlesku publika.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 29
Láska je láska
v písni se zpívá,
věrnost však nalezneš
jen v soudku piva.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 30
Za sluníčka, za deštiva,
i v třeskutých mrazech,
scházíme se pravidelně
na důchodců srazech.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 31
Na klikovém gramofonu
přehrávám si elpíčka,
staré dobré české hity
trefí se do srdíčka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 32
Dneska se usmívám,
nálada prima,
ať svítí sluníčko
nebo je zima.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 33
Propadl jsem Internetu,
nedělám už vůbec nic,
jenom sedím u písíčka,
kdybych tak měl času víc.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 34
Když se ráno objeví
z Ameriky chataři,
dám se s nimi do tlachání,
ať se linky zavaří.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 35
Dřív jsem byl vlasatý,
teď už mám pleš,
má to však výhodu
že nemám veš.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 36
Když jsem šel do lesa
potkal jsem Šmouly,
zakop’ jsem o taťku
a teď mám bouli.
IVOVO SOUKROMÉ POETICKÉ RÁNO 37
Moje drahá sestřičko,
skládám verše tobě,
skončím ale brzičko,
nestihl bych oběd.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 38
Jen já a má milá,
pokojík v podkroví,
co se tam událo
nikdo se nedoví.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 39
Šachtou od výtahu
padá teď kabina,
v kabině osádka
zajisté nevinná.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 40
Po robotě utrmácen
vydal jsem se domů,
nikoli však z parlamentu,
z kamenného lomu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 41
Natrhal jsem pro ni
kytici růží
v dešti na náměstí,
zmok’ jsem na kůži.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 42
Že jsme stále jako řípy
v našich letech žití,
někdo vděčí doktorovi,
jiný vína pití.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 43
Mobilní telefon
bimbá se u pasu,
s kšandami vytváří
eleganci, krásu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 44
Raketová technika
vynesla nás vzhůru,
nepřinesla jenom pokrok,
taky noční můru.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 45
Rozkošná prdelka,
havraní vlasy,
to už je za námi,
kde jsou ty časy...
IVOVO POETICKÉ RÁNO 46
Byl jsem svými kamarády
označen za skeptika,
dnes však mi už zlá nálada
opravdu nic neříká.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 47
Sedím v práci, sedím dlouho,
piji kafe, piji rum,
kdybych nebyl závislákem,
neprochatoval bych dům.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 48
Já do lesa nepojedu,
já do lesa nepu’du,
poletím tam eroplánem,
hajnýmu dám přes ústa. (za tu sekeru)
IVOVO POETICKÉ RÁNO 49
Blonďaté vlasy
ti kanou na ramena,
rád bych dal vše co mám,
ty jsi však kamenná.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 50
Důchodci i milé dámy,
šichta je už dnes za námi,
musím spěchat domů zase,
splavený jsem jako kůň.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 51
Je hrozné horko a slunce pálí,
ve vlastní šťávě se smažím,
na pláži kolem se děvčata válí,
a já je sbalit se snažím.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 52
U Vildase v hospodě
na srazu sedím,
na milé důchodkyně
s úsměvem hledím.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 53
Pohodu vždy úsměv značí,
pěkně nahlas řekni: "sýr".
Ať se všichni kolem mračí,
ty rozdávej z duše mír.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 54
V televizi Noviny
to jsou hrozné koniny.
A co třeba Zprávy?
Taky mě nebaví.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 55
Paci, paci, pacičky,
táta koupil botičky,
paci, paci, pacičky,
neměly však tkaničky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 56
Za oknem zas slunce pálí
a mně vlhne čelíčko,
pot mi kape na nos, bradu
a od brejlí na sklíčko.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 57
Projížděl jsem Magistrálou
od severu k jihu,
naboural mě jeden, co byl
dozajista v lihu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 58
Dnes ráno po probuzení
přišla na mě depka,
než bych se měl na vás mračit,
ať mne klepne pepka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 59
Ono se ti řekne: "Brouku,
vymysli mi báseň."
Jenže mě při recitaci
vždycky bolí dáseň.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 60
Na hřiště a pískoviště
vyhnal jsem hrát svoje sviště.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 61
"Nehrajte si se sirkami,"
radil otec dětem.
Když vyrostly v politiky,
hrály si se světem.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 62
Mějme se tu všichni rádi,
buďme prima kamarádi,
ke flirtu to sem tam svádí.
A proč ne? Vždyť to je mládí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 63
Přijela k nám z Gdyně
moje stará tchyně,
zavrčel jsem líně“
"Je to hrozná ženská!"
IVOVO POETICKÉ RÁNO 64
Včera večer na srazu
přišel jsem tam k úrazu,
před záchodem uklouzl jsem
a dopadl tvrdě na zem.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 65
Do výšky tu komín trčí
až mě z toho v uších hučí,
kdybych šplhal, spad’ bych jistě
pod komín na dětské hřiště.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 66
Na střeše se temně černá
asfaltová lepenka,
dráždí mě svým smutným zjevem
jako tvoje řasenka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 67
Jablečný závin
se na plechu peče,
čekám naň u trouby,
hladový, v kleče.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 68
Cigára na stolech,
v půllitrech pivo,
od čmoudu kuřáků
je tu už sivo.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 69
Naštvala mě včera tchýně
na návštěvě v Hodoníně.
Pak jsem flašku vyslopal
a dobře ji zakopal.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 70
Listopad si vyžádal
nejen vlády změnu,
tak já kromě průkazky
vyměním i ženu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 71
Jarunka si přála složit
ňákou báseň o tchýni.
Napadly mne tyto verše
u záchodu v předsíni.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 72
Pod paží nesu si
krabici vína,
že jsem se takhle zvrh’,
tím jsi ty vina.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 73
Plechový kontejner
na našem sídlišti,
to není taková lecjaká věc,
smrad jak’ na smetišti,
máme ho rádi přec.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 74
Propadl jsem u zkoušky
z obchodního práva,
zkoušela mě profesorka,
ať je dlouho zdráva.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 75
Dostal jsem chuť na kompot.
Švestky, broskve, hrušky
přinesly mi do postele
čtyři mladé služky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 76
Skončila mi dovolená,
už jsem zase v práci,
na kůži bronz od sluníčka
pomalu se ztrácí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 77
Cestoval jsem rychlíkem,
letadlem i lodí,
bez výtahu musel jsem však
pěšky do poschodí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 78
Bylo, nebylo,
dávno už tomu,
kdy člověk se obával
blesku a hromu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 79
U Vildase závěrečná,
že by večer na nic?
Táhli jsme pak na nábřeží
na dýzu Titanic.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 80
U Vildase na srazu
důchodci jsou padlí,
květiny od gratulantů
oslavencům zvadly.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 81
V diskotéce decibely,
světla blikaj’ na sále,
a já se svou počestností
měl jsem téměř namále.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 82
Utíkal jsem před poldama
po ulici z banky,
měl jsem kapsy nadusané
dolary a franky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 83
Ve strži pod strání
voněly kytky,
dnes jsou zasypány
odpadky, zbytky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 84
Vysoké komíny
k nebi se tyčí,
z nich kromě čmoudíků
též smrady syčí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 85
Když mi chtěli do půllitru
osmé pivo natočit,
zavrtěl jsem jenom hlavou:
"Musím se jít vymočit."
IVOVO POETICKÉ RÁNO 86
Každodenně robotuji
u sedláka na poli,
prý jsem líný jako zvíře,
motivuje mne holí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 87
Na Moravě jako dárek
dal jsem vína krabici,
jak to spatřil pan domácí,
přetáhl mě hadicí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 88
Na pasece trpaslíci
se Sněhurkou skotačí,
že je mladá, plná síly,
těch sedm jí nestačí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 89
Máma má Danu
a Dana ne,
že bude mámou,
máma trne.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 90
Uklouzl jsem na zápraží
od slepice po trusu,
měl jsem radši jít pomalu,
ne se hrnout v poklusu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 91
Dal jsem si v hospodě
vodku a piva,
teď jsem na záchodě,
k tomu se stmívá...
IVOVO POETICKÉ RÁNO 92
Mrazivým pohledem
sjela mne "teta",
prý na ty hlouposti
má už svá léta
IVOVO POETICKÉ RÁNO 93
Já jsem chlapec ještě mladý,
lákají mne vaše vnady.
Proč byste se slečno Malá,
proč byste se toho bála?
IVOVO POETICKÉ RÁNO 94
Milá dívko, krásná, lepá,
ty jsi moje láska velká,
za tebou se otáčím jak
k severu kompasu střelka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 95
Řekni fór a třeba zpívej,
ať je srandy kopec,
hlavně nudou nezazívej,
to je žití vzorec.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 96
Dokola, den co den
vymýšlím básničky
pro Domov důchodců –
pro "dědky", "babičky".
IVOVO POETICKÉ RÁNO 97
Zdar a sílu najdeš v sýru.
Budeš-li však jíst přes míru,
uženeš si jistě kýlu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 98
Na počátku máje
vtrhlo jaro do kraje.
Milenka mi v ženu zraje,
manželka jde do háje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 99
Ať jsi v džínách
nebo fraku,
končíš v Titaniku –
vraku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 100
S nervama jsem zase v pytli
jako Baťa s dřeváky,
každodenní hádky doma –
to jsou hrozné nerváky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 101
Zase jsme se pohádali
až jsem vzteky vypěnil,
kdybych tohle věděl předem,
nikdy bych se neženil.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 102
Prší, prší, jen se leje,
čuníkovi dám pomeje,
a brambory do vody,
pak vás pozvu na hody.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 103
Včera když jsem přišel domů
chyt jsem ránu paličkou,
za návštěvu u milenky,
za tu chvilku maličkou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 104
Kdybych já byl prachatej
a měl zlatej důl,
nechodil bych do práce
jako starej vůl.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 105
Na chodníku sedí hlouček
pravověrných punkerů,
jako vzorník Barev – laků,
určitě si vyberu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 106
Vůbec za to nemohu
že jsem rozbil výlohu.
Ňákej dobrák zpoza rohu
nastavil mi v běhu nohu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 107
U městského komunálu
zahučel jsem do kanálu,
hledal jsem si nevěstu
a nekoukal na cestu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 108
Všechno jste sežrali,
vepře i prasnice,
ať se vám, vy šelmy,
vykloubí sanice.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 109
Vozil jsem se na klice,
neudělám to více,
klika se pak urvala,
manželka mi nadala...
Paličkou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 110
Peníze se ztrácí,
nebyl jsem dnes v práci.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 111
Dlouho jsem tu nebyl,
jsem to ale trouba.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 112
Krásné ránko, raníčko,
už jsi měla kafíčko?
Já měl jenom hrnek čaje
než jsem poslán byl do háje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 113
Po čase ti zase přeji
dobrý den a dobré ráno.
Nevím jak ty, ale já mám
oknem, dveřmi vyvětráno.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 114
Sobotní humor
život nám opepří,
nebuďme, přátelé,
nebuďme v rozepři.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 115
Pondělní zprávička
ukrytá za víčka,
za víčka, za rtíky,
napsaná veršíky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 116
Po ránu si ke kávě
přikusuji housky,
pak si musím od lógru
dobře omýt fousky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 117
Je to krása, když mi ráno,
ještě za tmy, zpívá kos.
A ty vůně květin, stromů,
zachytí můj velký nos.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 118
Zas píšu veršíky
padlé na hlavu.
Čeština? Mluvnice?
Jó, tak v tom plavu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 119
Neplivejte na podlahu
v tramvaji i metru,
ať jste člověk v nóbl saku
či v sepraném svetru.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 120
Byly tu Velikonoce,
křesťanské to svátky,
odnesly to milé dámy,
hlavně jejich pozadí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 121
Dneska jsem byl na transfuzce
pustit si zas žilou,
potkal jsem tam paní v plášti,
doktorku mou milou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 122
Včera já večer byl
v hospodě na tahu,
doma pak dostal jsem
facku hned na prahu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 123
Včera zase nadávala,
řvala jako saň,
dostal jsem pak rákoskou
přes rozevřenou dlaň.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 124
Když jsem šel zvesela
z hospody domů
zakop’ jsem o patník,
vrazil do stromu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 125
Řemeslo má zlaté dno,
přísloví nám říká,
tak i holka z Perlovky
praví, když se svlíká.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 126
Mizerný peníze, mizerný prachy,
kdo mi je ukradne, třesu se strachy.
Banky a záložny – ústavy na pytel,
alespoň jedné z nich byl bych rád
majitel.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 127
Nastoupil jsem do vagónu,
na sedadlo sednul,
třesouce se na výhybkách
zakrátko jsem usnul.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 128
Rozmlátil jsem počítač
a vyběhl ven,
virtuální milenka –
fikce? Reál? Sen?
IVOVO POETICKÉ RÁNO 129
V lehátkovém vagónu,
vlakem jedu v dáli,
erotické sny se mi
celou cestu zdály.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 130
Když startuji trabanta,
motor se mu chvěje,
nevnímám, že ulice
celá se mi směje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 131
Do Prčice turisté
když vyrazí pěšky,
já, rozený Eskymák,
nazouvám si běžky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 132
Míval jsem kdysi zvonek co visí,
ten zvonek zvonil a zvonil a zvonil.
Když mi jej ukradli zloději jacísi,
já pro něj slzy jsem ronil.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 133
Služebka do Plzně -
hotel U dubu,
blondýny, brunetky
z nočního klubu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 134
Lákal já jsem včera večer
mladou pannu do ráje,
řekla, že jsem starý dědek,
poslala mne do háje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 135
Nepište mi, nevolejte,
lítám tady, nemám čas,
řvu na svoje podřízené
až jsem z toho ztratil hlas.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 136
Podívej se, ženo moje,
z mostu dolů na vodu.
Pak tě lehce popostrčím
z osobního důvodu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 137
Díra je v ozónu,
sluneční záře –
spálená pokožka,
strhané tváře.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 138
Se sluchátky na uších
vlní se při chůzi,
rozhlíží se okolo
co na to ti druzí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 139
Jsem jako bez duše,
života, spánku,
když nemám dostupnou
e-mailu schránku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 140
Řekla mi dívenka
novinu sladkou,
po nočním řádění
že bude matkou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 141
Na Ministerstvu vnitra
přečetli si moje Jitra,
ihned mě šoupli za mříže,
to abych nedělal potíže.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 142
Nestůj tu děvenko
jako ta svíce,
radši mne pobozkej
na obě líce.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 143
Splašila se ve vsi kráva,
snad si chtěla jenom hrát.
Lidi křičí: "Chyť ji, vole,
vždyť jsi její kamarád!"
IVOVO POETICKÉ RÁNO 144
Trápím se, trápím,
a je mi nanic,
že v pětatřiceti
pořád jsem panic.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 145
Včera cestou do práce
upadl jsem v metru,
válel jsem se na peróně
v kalhotách a svetru.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 146
Slíbil jsem dívce své
do smrti lásku,
pak jsem ji otrávil,
než řekla hlásku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 147
Při útěku od milenky
měl jsem z pekla štěstí,
že mě nechyt’ její starej
a nedal mi pěstí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 148
Pojedeme na Sázavu,
pojedeme na lodě,
zpijeme se jako duhy
a budeme v pohodě.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 149
Připadám si jako vesmír,
v hlavě vzduchoprázdno,
ve snaze vymyslet rýmy
sáhl jsem si na dno.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 150
Je tu léto, sluníčko se
schovává teď za mraky,
sejměte si tmavé brýle
a protřete si zraky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 151
Hledal jsem tu firmu dlouho
v telefonním seznamu,
netušil jsem, že má sídlo
až v dalekém Vietnamu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 152
Koupil si Kučera nového Forda,
ihned s ním vyrazil do ulic,
po velkém nárazu vyvázl s boulí,
z Forda však nezbylo nic.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 153
Je to dřina verše plodit,
námahou se trochu potit,
ač nechtíce nijak škodit,
musím se teď bahnem brodit.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 154
Rád jsem byl na stáži
u hlídky na pláži,
radost měl nemalou
když jsem byl s Pamelou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 155
Přistáli Marťani
za městem v remízku,
z banky nám ukradli
pár pytlů penízků.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 156
Na školním výletě
vylemtal flašku,
válí se jak čuně
v kaluži splašků.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 157
Venku lije jako z konve
a já přece nejsem cvok,
abych chodil bez deštníku,
abych na tom dešti mok’.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 158
U Vildase u stolu
usrkávám kofolu.
Řekla jsi mi: "Ivo,
dej si radši pivo!"
IVOVO POETICKÉ RÁNO 159
Po opici hrnek kafe
zas mě vrací k životu,
zbavuji se cizích látek,
zrovna zvracím u plotu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 160
U piva spadla mi
po čase pěna,
čekám, kdy spadnu já
a na mě stěna.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 161
Zase měla baba řeči,
takže jsem se namíchnul,
než se dále rozčilovat,
radši jsem ji zapíchnul.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 162
Poslala mě včera žena
do obchodu pro housky,
když mě zmáčkly dveře v metru,
rozpadly se na kousky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 163
Zas jsem se zostudil
když jsem byl na flámu,
vypil jsem víc než měl,
upad’ jsem na dámu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 164
Ženo má proklatá,
ty jsi tím vinna,
proč jsi mne opila
sklenicí vína?
Pak jsi se smála
a prý je to hlína,
když jsem se netrefil
do tvého klína.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 165
Na havla, na ježka,
stříhala chlapečka,
nůžky jí ujely,
teď je na blbečka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 166
Bolševník se k nebi tyčí
snad tři metry do výšky,
veverka se spletla, hloupá,
lezla na něj pro šišky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 167
Z nebe padaj’ kousky ledu,
blesky kříží oblohu,
a já pro to psí počasí
do hospody nemohu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 168
Nás diváky televizní
oblbují reklamou,
jenom blázen furt si myslí
že nás tím moc neklamou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 169
Vypadla mi z peněženky
jedna stovka zelená,
při hledání na zemi si
prošoupávám kolena.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 170
Byl u nás masopust –
maškarní ples,
s kočkami tancoval
opilý pes.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 171
Šílená rychlost,
pak klopená zatáčka,
silniční závody
na kolech – makačka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 172
Vždycky si to uvědomím
pozdě večer v neděli,
že jdu zítra do roboty,
že je víkend v čudu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 173
Tuhle jsme si povídali
se švagrovou o tchýni,
netušil jsem, že ta baba
je schovaná ve skříni.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 174
Dneska jsem nic nevymyslel
každodenním jitrům svým,
musel jsem se věnovati
úkolům teď náročným.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 175
Zjistil jsem to dneska ráno
před zrcadlem v předsíni,
brunátná tvář, že je totiž,
alergie. Na tchýni.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 176
exkluzivně pro sestru
Do rozhlasu k rozhovoru
spěchám, spěchám, nemám čas.
Už sedím u mikrofonu,
trémou se mi třese hlas.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 177
Traktory jezdí na naftu,
pro auto je benzín slast,
tramvaj chce jen elektřinu,
mě pohání zase chlast.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 178
Študák v odrbaných džínách
na zastávce tramvaje
klidně lemtá ten svůj Iron,
lidí kolem nedbaje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 179
Řekla mi dnes moje milá
otevřeně do očí,
že mi na ty sladký kecy
jako husa neskočí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 180
Lidi, že jsme řádem savci
nepopírám, uznávám.
Nedivte se proto tedy
že furt pivo nasávám.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 181
Jakpak já mám za tu chvíli
rychle složit veršíky?
Radši bych tu půlhodinu
v metru tloukl slavíky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 182
Po intimní večeři
chtěla dívka sfouknout svíčky,
on však hasil plamen prsty,
teď má trouba spalničky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 183
Výroční známka,
stranický průkaz,
napravo, nalevo -
nezvratný důkaz.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 184
Do metra podchodu
z mramoru schodiště
hromada odpadků
udělá smetiště.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 185
Sám si vařím, sám si peru,
jistě to též znáte,
háčkuji a také pletu
páté přes deváté.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 186
Z postele nevstaneš,
posloucháš Mertu,
líná jsi jako veš.
Tak táhni k čertu!
IVOVO POETICKÉ RÁNO 187
Zvedl nožku malý pejsek
a udělal loužičku,
měl jsem právě nové boty,
počůral mi tkaničku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 188
Pohrávám si se sekerou,
pohrávám si s nožem,
protože mi moje milá
právě dala košem.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 189
S Madonnou na triku
vyváděl rotyku,
řekla mu: "Mladíku,
skus i erotiku."
IVOVO POETICKÉ RÁNO 190
Nic jsem vám dnes nevymyslel,
žádné verše po ránu.
Přečtěte si radši moudro
z Bible nebo z Koránu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 191
Když opouštím svůj byt
před pátou ráno,
v poledne chtěl bych mít
už vyděláno.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 192
Jak staré pendlovky
příšerně hrkám,
bolí mne v krku,
kašlu a smrkám.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 193
Lidé jako kolejnice
po světe se táhnou,
na výhybkách života pak
mnozí často zahnou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 194
Slečna je kočka –
rozkošná zrzka,
nepřede blahem,
škrábe a prská.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 195
Na mandlích je pěkně čilo,
streptokoky se tu množí,
s Šebestovou Mach je bije,
vidličkami ba i noži.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 196
Ztratila se miliarda,
kdepak asi dneska je?
Zatáhnou to poplatníci,
pomějí se partaje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 197
Mám počítač plný virů,
bacilů a infekce,
teď už je mi vskutku nanic
Mekefího prevence.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 198
Na melodii "Maličká su"
Narostlá su
a mám krásu,
vystavovat se jdu
na terasu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 199
Náměstkem je
ten kdo déle
leze šéfům
do kanceláře.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 200
Jedna stovka, druhá stovka,
veršíků je, myslím, dost.
Uvažuji, že s tím seknu,
že za sebou spálím most. |
IVOVO POETICKÉ RÁNO
201
Sníh, mráz, vítr, plískanice,
tak tohle je naše klima.
Zimou se klepe sanice,
kašel, chřipka, v nose rýma.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 202
Spadl a rozbil si tlamu,
všude kolem je teď krev,
nemyslete na reklamu,
vyčistí to jenom Bref.
(Efektivně.)
IVOVO POETICKÉ RÁNO 203
Zrovna plaval vprostřed řeky,
když do nohy dostal křeč.
Nestačil však ani pípnout,
utopil se, ztratil řeč.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 204
Sedí mládež u stolu,
místo psaní úkolů,
ve sklenicích kofolu,
nadávaj’ si do volů.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 205
Kolaloka – skvělý nápoj,
ta zastaví každý nápoj
vystřelený do těla
z hlavně koltu či děla.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 206
Řekla chlapci s modrým vlasem,
tomu svému pankáči,
rozechvěle, tichým hlasem,
že už je s ním v jináči.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 207
Povzdechl si železničář:
"Ach můj Bože, zima, zle je,
udeřily mrazy tuhé,
sníh nám padá na koleje."
IVOVO POETICKÉ RÁNO 208
Koulelo, se koulelo,
velké kolo z kopce,
auta jsou již ve šrotu,
řidiči zas v hrobce.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 209
Zapomněla, baba jedna,
zas posypat chodník,
uklouzl jsem na náledí,
mám zlomený kotník.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 210
Ach, to byla, moji milí,
obrovitá depka zas,
na básničku v tomto duchu
na večer mi přišel čas.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 211
Zvedl jsem zrak vzhůru k nebi
na holubů hejna,
svojí vlastní nedbalostí
šlápl jsem do lejna.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 212
Zase je boj o koryta
politické partaje,
kdo je nejvíc užvaněný,
ten ty volby vyhraje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 213
Kdysi dávno, za svobodna,
říkala, že mne má ráda.
Dneska je z ní anatomka,
denně jí mám lézt na záda.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 214
Seznamte se s Denisem,
má trápení s penisem.
Povídám mu: "Denisi,
snad ti zase nevisí?"
IVOVO POETICKÉ RÁNO 215
Hovořil jsem včera s Jitkou,
stolici prý má moc řídkou.
Chceš-li to mít, Jitko, ztuhlý,
dej si živočišné uhlí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 216
Opilý Jan mašinfíra
flašku rumu v ruce svírá,
nejdřív kleje, potom zle je,
Jenda pláče na koleje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 217
Nezahýbej, moje milá,
to tě prosím velice,
je tam totiž, děvče zlaté,
jednosměrná ulice.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 218
Řeklo mi mé děvče tuhle:
"Udělej mi děťátko!"
Šokem měl jsem údy ztuhlé
a bylo to zakrátko.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 219
Žila, byla, jedna dáma,
a ta dáma byla známa,
známa tím, že vždy šla s náma,
s náma někam do neznáma.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 220
Radujme se, lidi, z kytek,
z růže, chrpy, kaktusu.
Až to tady zabalíme,
posloužíme humusu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 221
Těžký život věru má
xaverovská slepička,
když ji člověk, pán tvorstva,
nutí snášet vajíčka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 222
U Pikovic na vandru
potkali jsme Kasandru.
Byla to už jistě krize
když utekla z televize.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 223
(Neuveřejnitelná do 22. hodiny)
Soudruzi a soudružky,
dali jste nám do držky,
odzvonili jsme vám klíči,
dneska jste už dávno v tahu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 224
Netušil tu pohromu,
že narazí do stromu,
zavrčel: "U sta hromů,
jak se dostanu domů?"
IVOVO POETICKÉ RÁNO 225
Od jiskérky chytl došek,
od došku pak celá střecha,
pojištěn je starý Prošek,
dohořet že prý to nechá.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 226
Potřebuju vyprošťovák,
tlačenku či s octem rybu,
včera jsem byl na mejdanu,
dietní jsem zrobil chybu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 227
Tancovala lesní víla
na palouku bosa,
nevšimla si, trdlo jedno,
že tam leží kosa.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 228
Obecenstvo šílí
když závodník pílí
za maličkou chvíli
býti první v cíli.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 229
Napadla mne asi hloupost –
jak zmrzlina se asi líže...
Říkáte, že je to drobnost?
Nahoře, ve stavu beztíže?
IVOVO POETICKÉ RÁNO 230
Zlomil jsem si levou lyži,
hlavně noha že je zdravá.
Než tu lyži táta sklíží
nahradí ji klidně pravá.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 231
Zazvonil mi telefon.
Kdo to zas je, u sta hromů?
Rázem je mi všechno jasné,
E.T. totiž volá z domu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 232
Dnešní problém v Televizi
zralý je už na revizi
politických špiček všech,
co jich je jak v pytli blech.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 233
Televizní události
zachytily Události,
zpravodajci se teď postí,
Hodače už mají dosti.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 234
Pravil doktor v ordinaci
k pacientu který zvrací:
"Nežli chytit chorobu,
radši se vrať do hrobu."
IVOVO POETICKÉ RÁNO 235
V jedné velké Televizi
rebelové slávu sklízí.
Snad už pana ředitele
rychle pošlou do háje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 236
U lékaře v ordinaci
předvádí pán simulaci,
třeba střeva perforaci.
A doktor? Je pro legraci.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 237
Prší, prší, jen se leje,
na sypače každý kleje,
asi jim to nevadí
že je venku náledí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 238
Přišel jsem o velkou šanci,
je to velké zklamání,
tahle práce není lehká,
takové je poznání.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 239
Do stánku na levnou krásu,
hospodský, jenž nemá vlasů,
přinesl desítek basu,
pohostit chce tu svou chasu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 240
Sešli jsme se na schůzce
ve třídě svých dětí,
nechali jsme po sobě
pod lavicí smetí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 241
Jeho časté úzké styky
s významnými politiky
vyústily v těžkou krizi
ve veřejné televizi.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 242
Politici jsou též lidi,
někteří i slávu sklidí,
ve většině případů
mají ruce dozadu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 243
Do pralesa spadlo éro,
v motoru mu prasklo péro,
přežili to jenom letci,
zbytek snědli domorodci.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 244
Na náměstí v Bystřici
dáme párek s hořčicí,
křenem nebo kečupem,
hlady přece nebudem’.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 245
Ve škole je dneska bída,
při hodině došla křída.
Kantor proto poslal Lídu
sehnat někde bílou křídu.
(Skočil pro ni Míra s Lídou,
přišli s "bříškem" místo
s křídou.)
IVOVO POETICKÉ RÁNO 246
Tahle práce, to je dřina,
zvláště když je zmrzlá hlína.
Že vám to nic neříká?
Zkuste dělat hrobníka!
IVOVO POETICKÉ RÁNO 247
Pořád jaksi nechápu
proč je to tak drahý,
když si pivo objednám
večer v centru Prahy.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 248
Včera byla na dálnici
havárie jako hrom,
nedostal se Pražák domů
a Brňák nedojel dom.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 249
Jen ať klidně mrzne venku,
já si nosím rozhalenku,
láskou hořím pro Helenku,
pro své děvče, pro milenku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 250
Letadlo se k zemi řítí,
kdo ho spasí, kdo ho chytí?
Cestující záhy cítí,
že za chvíli budou v loji.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 251
Když ta slečna chvilku počká,
radosti se jistě dočká,
výkon můj pak sklidí vděk,
až zabere modrý lék.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 252
Zhaslo světlo v obýváku,
asi praskla žárovka,
nezbývá nám, moje milá,
nic než jen ta pohovka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 253
Dnes jsem dostal na schůzi
dva polibky od Múzy.
Troubovi, co schůzuje,
ženu soused miluje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 254
Na Závodním výboru
došlo tuhle ke sporu,
předseda chtěl jen pro sebe
nakoupit si modré z nebe.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 255
Z Jeleního příkopu
vyběh’ náhle jelen,
bdělou stráží bez milosti
vzápětí byl střelen.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 256
Způsobila revoluci
v sexuální evoluci.
Svojí blůzkou, svými zvony,
postavičkou, silikony.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 257
Předsedal jsem porotě
u nás v obci, ve Lhotě.
Volili jsme missky
naší malé vísky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 258
Kdekdo chce dnes žíti zdravě
a často se postí.
Koukněte se, co z nich zbylo
kromě kůže? Kosti.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 259
V metru dolů po schodech
jedou blázni na kolech,
cestující kouká.
Sanitka už houká.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 260
Kolem mne teď právě prošla
krásná kočka blonďatá,
patří k ní však, můj ty světe,
čtyři malá koťata.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 261
Na čerpací stanici
došlo tuhle k pranici,
do krve se popral málem
ňáký Super s Naturalem.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 262
Na ostrově Štvanice
byly kdysi stanice,
autobusů, tramvají,
teď už je tam nemají.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 263
Tihle tuze pyšní pávi
chtěli látku na rukávy,
krejčík na to stále vece:
"A kde máte ruce, přece?"
IVOVO POETICKÉ RÁNO 264
Dlouho už se zasedá
a volí se předseda,
nemohou se shodnout lidi,
kdo z nich vlastně slávu sklidí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 265
Co sis myslel, důvěřivče,
že budeš mít vyhráno?
Jsou to kecy, tyhle sliby,
dostat peněz přidáno...
IVOVO POETICKÉ RÁNO 266
Vydal se náš hloupý Honza
do světa na zkušenou,
nic moudrého nepochytil
když se vrátil se ženou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 267
Zavři má panenko
zmalovaná víčka,
dojdeme do ráje
než dohoří svíčka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 268
Dnes je čtvrtek a já zaspal,
to je ale divné ráno,
nejsou verše - hrozná depka,
ale už mám vystaráno.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 269
Drobné bílé nadělení
překvapilo cestáře.
Co se stane až to budou
místo sněhu trakaře?
IVOVO POETICKÉ RÁNO 270
Podívejte, krásný snížek,
jak se sype na lidi.
Tohle bílé nadělení
černoši nám závidí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 271
Do kolejí tlučou kola
vlaku, metra, tramvaje,
a já kráčím pěkně tiše
kola vůbec nemaje.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 272
Stařičký král stále hovoří
dokola o blbé náladě.
V podhradí život je odvislý
od toho, jaký je na hradě.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 273
Ráno byl mráz, jen to záblo,
zčervenaly uši všem,
kteří zavčas nenanesli
na pokožku mastný krém.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 274
V jedné známé věznici
vyvěsili směrnici,
pro vězně že zákaz platí
na svobodu utíkati.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 275
Nečekej panenko
ode mne lásku,
zde nejde o city
ale o sázku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 276
Tak jsem včera rozjel "jitra"
ve zkušebním provozu,
ach jo, tyhle počítače –
hrozné šmejdy z dovozu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 277
U Mountfílda za kačku
koupil jsem si sekačku,
zasekla se sekačka,
s kosou je to makačka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 278
Spadlo prase do necek,
do vařící vody,
nestačilo vyskočit,
zase budou hody.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 279
Vykolejil motoráček,
skutálel se ze svahu,
jezdit takhle denně vlakem,
to chce vskutku odvahu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 280
Prší, prší, jen se leje,
voda padá z nebíčka,
smývá pudr, smývá rtěnku,
stíny tečou na líčka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 281
Stalo se to znenadání,
zhroutil se mi celý svět.
Kdepak válka, srážka s hvězdou.
Porouchal se Internet.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 282
Trvalka se tomu říká –
od podzimu do léta
bez ohledu na počasí
lidská blbost vykvétá.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 283
Je to ale dlouhá fronta,
přes dva bloky, po náš dům.
Co dostali? Datle? Fíky?
Kdepak, to je na rozum.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 284
Jako hadi trochu v létech
nejsme žádní mladíci,
jen kdyby si nás zahradník
pořád neplet’ s hadicí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 285
Dříve než ulehneš
panenko na mezi,
koukni se zda-li tam
exkrement nevězí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 286
Zkropil deštík na lavičce
milenku i amanta,
mně však tahle kyselina
rozpustila Trabanta.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 287
Přinesl jsem z výprodeje
mucholapku za kačku,
lepidlo však dávno vyschlo,
mouchy z ní maj’ klouzačku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 288
Meze sice ještě studí,
tráva je však zelená,
dívka má teď zánět ledvin,
já omrzlá kolena.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 289
Dám si dneska k obědu
čočku nebo třeba hrách,
večer se ale budu
bát překročit domu práh.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 290
Neznalostmi u zkoušky
třásl se mi hlas,
zkoušející profesor
řekl: "Přijďte zas."
IVOVO POETICKÉ RÁNO 291
Dovolte mi, řediteli,
jenom jednu otázku.
Proč musíme každé ráno
dodržovat docházku?
IVOVO POETICKÉ RÁNO 292
Uvažuji za volantem,
zda je vůbec možný sex
dívenky se svým amantem
ve vozítku Velorex.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 293
Nechávám si zadní vrátka,
připraven jsem na krizi,
jednou k tomu jistě dojde,
s blbcem k velké kolizi.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 294
Stále sedí Měsíčkové
kol ohníčku, dokola,
čekají kdy Zákopčaník
o radu jim zavolá.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 295
Tahle Káča střapatá
příšerně se lekla,
když ji čerchmant rohatej
zatáhl do pekla.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 296
Smůlu mají milenci
octnou-li se na poušti –
není místo k milování,
neroste jim tam houští.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 297
U betonu puberťák stál,
usedavě naříkal,
že mu došla barva spreje,
tak rád by zeď postříkal.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 298
S mobilní krabičkou
v ruce a u ucha
hovory z éteru
napjatě poslouchá.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 299
Vyber si mládenče
dobře tu pravou,
ať nejsi do smrti
s šílenou krávou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 300
Jeden má rád zralé ženy,
druhý radši slečinky,
když má smůlu, chodí potom
pro Sunar a pro plínky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 301
Někdo dělá ředitele,
jiný těží uhlí snad,
není to však jejich hobby,
do práce je žene hlad.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 302
Nová služba zákazníkům –
když kohoutkem otočí
místo vody teče šampus.
Štípe ovšem do očí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 303
Vyčerpaný maratónec
prohlásil že je to konec,
upadl do kaluže,
dál už běžet nemůže.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 304
Nasaďte si respirátor
ať dýcháte zdravý vzduch.
Chemička už zase jede,
když je tu tak strašný puch.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 305
Odrbané džíny, kecky,
nahoře pak jenom v tričku,
takhle dívky chodí běžně,
ne jen ráno na rozcvičku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 306
Kvůli dceři matka šílí,
byla z domu jenom chvíli,
za tu chvilku maličkou
bude záhy babičkou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 307
Nejdřív s ní laškovně
dováděl na seně,
potom se svalil a
vypadal znaveně.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 308
Čarodějka babizna
v technice se dost vyzná,
nežli vařit dávky jedu,
surfuje po Internetu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 309
V metru mají nové vozy
které lidi a skot vozí.
Nevěříte? Tak to bude,
"Vole vole" slyšet všude.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 310
Neroň má děvčico
potoků slzy,
mě ten hřích taky teď
proklatě mrzí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 311
"Utrhni mi sedmikrásku,"
praví dívka hochovi,
"dříve nežli ulehneme
do kapradí, mechoví."
IVOVO POETICKÉ RÁNO 312
Přivezl jsem svoji lásku,
přivezl vám na ukázku.
Přitažlivost, tvary lepé,
jen motor jí trošku klepe.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 313
Rozparek na sukni
vzhůru až k pasu,
odhalí každému
svůdnost a krásu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 314 (o tchýni)
Nejdřív maže kolem huby
tlustou vrstvu medu,
záhy ovšem jako vosa
vstříkne dávku jedu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 315
Po nebi se honí mraky,
je to úkaz decentní,
jen si říkám jestli taky
jsou mraky čtyřprocentní.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 316
Pro budoucnost, kariéru,
když budu mít velkou kliku,
pomohou-li všichni svatí (známí),
vrhnu se na politiku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 317
Při procházce po Petříně
zašli ti dva do křoví.
On toužil po jejím klíně.
No a ona? Joj, kdo ví?
IVOVO POETICKÉ RÁNO 318
Při hloubkové revizi
došlo záhy ke krizi,
když zkušený revizor
narazil nám na error.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 319
V telefonní kukani
slyším něčí kvokání.
Na lince Krč – Dejvice
kvokají dvě slepice.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 320
Lezl šneček přes silnici
Zadní Lhota – Ostroves,
přejel traktor, potom auto,
chudák šneček nedolez’.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 321
Myslíte, že je to fór?
Když nám vzdušný koridor
obsadilo na koštěti
čarodějnic jako smetí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 322
"Budu ti psát každodenně,
ty můj milý deníku,
tobě a kámošce Zdeně,
z pracoviště, z chodníku."
IVOVO POETICKÉ RÁNO 323
Pro veřejnost toaleta
za rohem se nachází,
tuhle mne ta kadibudka
zachránila z nesnází.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 324
V Praze na výletě
maličké slůně
sežralo hamburger
tuze teď stůně.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 325
Jen si polož svoji dívku
do obilí na přikrývku.
Pokud k tomu nemáš vlohy
ujedou ti záhy nohy.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 326
S usárnou jdu po trati,
jen co noha nohu mine,
nade mnou jsou ptáci, slunce.
A trolej, co se vine.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 327
Na střeše se antény
k satelitům točí,
z nebes na ně holubi
kakají a močí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 328
Když jsem jezdil motokros
upadl jsem na kokos,
mám z toho jen v oku tik,
teď je ze mne politik.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 329
Otevřete všechna okna
večerního autobusu!
Někdo přines’ na podrážce
nevábný kus psího trusu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 330
Potkal jsem kámoše,
ňákýho Jindru,
co je furt bez groše,
nemá ni vindru.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 331
Šnečí slečna Dobromila
se svým milým amantem
souložila na silnici.
Orgasmus pod Trabantem?
IVOVO POETICKÉ RÁNO 332
Nalitý je jako slíva,
nepřítomně kol se dívá.
Co mu asi běhá hlavou?
Krvinky, co v lihu plavou.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 333
Onemocněl celý statek –
krávy, je to jasná věc,
teď je čeká místo jatek
bezpochyby blázinec.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 334
Koupil sedlák dvě tři krávy
na spásání z louky trávy,
netušil že za chvíli,
všechny krávy zešílí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 335
Vprostřed lesa na palouček
přitancoval dívek hlouček,
mírně lehké divoženky
rozdaly všem navštívenky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 336
Povídala dáma dámě
že ji ten muž vzal za rámě,
odvedl ji do křoví,
co bylo dál? Nepoví.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 337
Bez čepice na mrazu
uženeš si nákazu,
po dobré slivovici
uženeš si opici.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 338
Přijeli k nám hasiči,
že si trochu zacvičí,
postříkali čumily,
protože se nemyli.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 339
Vlezl komár do sklenice
od dvanáctky píva,
paradoxně je po chmelu
nalitý jak slíva.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 340
Bankomat je v permanenci,
je tu fronta lidí,
na rozdíl od obchodníka
tenhle stroj nešidí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 341
Situace Internetu
je teď jistě napjatá,
utekl mi totiž virus
z počítače do světa.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 342
Sužuje ho bolest v kříži,
nestoupne si na nohy,
jeho tělo značně tíží
osmileté parohy.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 343
Dvě žížaly v poklusu
utíkaly k humusu,
tam ve zbytků nánosu
dají si prý do nosu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 344
Svěřoval se myšce myšák,
že ta kočka není plyšák,
když tuhle šel na procházku,
tak ho kousla do ocásku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 345
Na výlet do lůna matky
přírody jsem pozval Vlastu,
našli jsme však jenom skládky
těžkých kovů, suti, plastu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 346
Při víně, když hoří svíčka,
Amor střílí do srdíčka.
Pak pro slečnu, pro Kláru,
ocitám se se na „áru“.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 347
Jedna kráva ze Švýcar
dala lidstvu krásný dar,
exportuje do dálek
mléko barvy fialek.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 348
Chlapec s dívkou v rozpuku,
kráčí spolu za ruku.
V parku pak u sousoší
oddali se rozkoši.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 349
Bílé hebké peříčko
přistálo jí na líčko,
s hlavou u ní na klíně
přemítám o nevině.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 350
Celý rok se vzdělávala
dítka školou povinná,
o prázdninách prohlásila:
"Učit se je kravina!"
IVOVO POETICKÉ RÁNO 351
Dosti známý premiér
šel do baru na likér,
nalili mu do sklínky
velmi chutné bylinky.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 352
Když rozdali vysvědčení
a převzali kytice,
učitelé, spíš než žáci,
oddechli si velice.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 353
"Je mi zima," špitla dívka,
ruměnec jí zalil líčka,
honem vlezla se svým chlapcem
do pelíšku, do teplíčka.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 354
Na chatu jsem včera večer
strávil čtyři hodiny,
po těch zprávách ať jdou k čertu
televizní noviny.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 355
Když opustil spitý krčmu,
vyvrávoral na chodník.
Vtom se zvedla pevná země,
odřela mu "ciferník."
IVOVO POETICKÉ RÁNO 356
V obchodech jdou ceny dolů,
jistě přijde mnoho volů.
S akcí úspěch slavíme,
ležáků se zbavíme.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 357
Železničář strachem trne,
když je mlha na trati,
doufá, že se InterCity
nikde cestou neztratí.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 358
Nepříjemná vzpomínka -
šlápl jsem do hovínka.
Přestupku se dopustil
pes, co ho tam upustil.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 359
V chaloupce na nožce muří
ježibaba vzteky zuří,
život prý je na houby,
zavřeli ji do trouby.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 360
"Pověz mi Ivánku
co tě k nám přivádí.
To s tebou hormony
zase už dovádí?"
IVOVO POETICKÉ RÁNO 361
Horymír na bujném oři
jména Šemík nesouce,
do vltavských vln se noří,
oba záhy tonouce.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 362
Složit verše, to chce nápad,
musíte mne trochu chápat,
nejsem stroj co chrlí rýmy
spolu s daty veškerými.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 363
Brunetka či blondýna,
z Prahy nebo Londýna,
žlutá, bílá, klidně černá,
hlavně když mi bude věrná.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 364
Kolem louky plné blínu
vede cesta k Temelínu.
To, že zatím nezáří
vítají jen farmáři.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 365
Napadaj’ mne myšlenky,
bez košilky, halenky,
budiž to dnešní ráno
autocenzurováno.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 366
Tlampač hlásí: "Ukončete
výstup, nástup do vozu,
nestůjte nám v kolejišti,
bráníte tím provozu."
IVOVO POETICKÉ RÁNO 367
Mrkla po něm levým okem,
zavrtěla štíhlým bokem,
s lepou děvou do sexu
vrhá se bez latexu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 368
Zasekl jsem udici,
povyskočil splávek,
vytahuji na břeh
děvenku bez plavek.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 369
Uvařila místo kávy
Maryša dnes večeři,
že je šoulet a ne kachna,
Vávra očím nevěří.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 370
Udělal jsem demonstraci
u mne doma na matraci,
chtěla vidět mužnou sílu,
uhnal jsem si při tom kýlu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 371
Za politickými stoly
klidně mohou sedět voli,
v poslanecké lavici
spatřit lze i slepici.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 372
Prší, prší, jen se leje,
leckomu už z toho zle je.
Kdo má úsměv na líci?
Přinejmenším vodníci.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 373
V hloubi lesa na mýtině
hrabe se tam v černé hlíně
štětinatá divá svině.
Bude dobrá na kmíně.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 374
Sluněním na pramici
spálil jsem si zadnici.
Rekreante, jen si skuč,
dovolená už je fuč.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 375
Pohlédl jsem na děvu
v krojovaném oděvu,
ňadra, nožky, vše je krásné.
Co udělám?
To je jasné…
IVOVO POETICKÉ RÁNO 376
(Darmo)šlapka proradná,
rodem někde od Kladna,
na silnici u hranic
vydělá si jistě víc.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 377
Ačkoli mne uráží
jeho úsměv ve tváři,
nemohu mu ránu dát,
je to totiž kamarád.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 378
Cestou domů na silnici
motal jsem se po krajnici,
maje v sobě patnáct piv
upadl jsem do kopřiv.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 379
Na refýži sedí mladík
ožralý jak zepelín,
nepřítomně cosi mumlá,
padl na něj velký splín.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 380
Ačkoli jsem inženýrem,
ve fyzice plavu,
jab’ko padlo na Newtona,
rozbilo mu hlavu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 381
Chovám doma nad postelí
v pavučině pavouka,
když si hraji se slečnami
zavře oči, nekouká.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 382
Máme doma žraloka
který vodu neloká,
plave si ve vaně piva,
nalitý je jako slíva.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 383
Postavil si na dvorku
strejda Karel ponorku,
udělám si z něho srandu,
schovám mu ji na verandu.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 384
Meluzína venku kvílí
a my máme dlouhou chvíli.
Řekla mi: "Můj příteli,
pobavme se v posteli."
IVOVO POETICKÉ RÁNO 385
„Podívej se, miláčku,
co jsem koupil za kačku.“
Řítím se však k nezdaru
se žvýkačkou z bazaru.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 386
Říkala ta slepice
že jedině Dejvice
líbí se jí nejvíce.
Jo, a taky peníze.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 387
Hádaly se slepice
která snese nejvíce,
tři i čtyři vejce denně
v ranní nebo noční směně.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 388
Nedělal si žádné vrásky,
pozval dívku ke hrám lásky.
Ta mu dala řádnou facku:
"Neobtěžuj, drzý klacku!"
IVOVO POETICKÉ RÁNO 389
Nestoupejte drahý strýčku
na žebříku vratkou příčku,
všechno má své hranice,
cílem není márnice.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 390
Tenhle pruhovaný tygr
je vám ale pěkný sígr,
má nás všechny na háku,
dělá kápa v lapáku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 391
Šlapu pěšky na rozhlednu,
cíl je stále v nedohlednu,
snad tu bude napříště
pohyblivé schodiště.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 392
Pokoušely dvě vši štěstí,
házely si spolu mince,
jestli půjdou na náměstí,
či se projít po pěšince.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 393
Na komíně sedí čáp,
je to ženská nebo chlap?
A teď spadl z komína…
Tak to bude blondýna!
IVOVO POETICKÉ RÁNO 394
Při procházce v parku
potkal jsem dnes Klárku,
nic dobrého nevěští
že mne táhne do houští.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 395
Milování na seně,
nezáleží na jméně,
Bára, Klára, je to fuk,
hlavně když to není kluk.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 396
É padesát pět -
to je velký svět,
na silnici, chodníku,
je jich víc než milníků.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 397
Od benzinky pumpaři
svačina se zapaří
neb má párek v rohlíku
z igelitu v pytlíku.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 398
Tohle hloupé strašidlo
sežralo mi lepidlo,
utrpělo zdraví újmy,
střídavě má zácpy, průjmy.
IVOVO POETICKÉ RÁNO 399
Přítelkyně?
Kdepak.
Krysa!
Ukradla mi kartu VISA.
Za tajemství mého PINu
nabídla své
jedno.
Klínu. |